JAK UPRAVOVAT LUŠTĚNINY:

OBILOVINY

Téměř všude na zemi a v každé době byli základním pilířem jídelníčku obiloviny. Obilné zrno bylo odedávna ceněno jako zdroj posilující a uzdravující energie. Pro zlepšení našeho zdraví je velmi důležité do jídelníčku zařadit denně nějakou obilovinu. Zejména pro diabetiky je toto velmi důležité. Obiloviny totiž obsahují tzv. pomalu se uvolňující sacharidy, které jsou ještě dlouhou dobu po jídle zdrojem energie pro organismus.

V obchodech se zdravou výživou je dnes velmi široký výběr: Pšenice ozimá, Dvouzrnka, Špalda, Kamut, oves, žito, ječmen, jáhly, rýže, pohanka, kukuřice, amaranth, quinoa …

Obilná zrna a obilné produkty byly od pradávna významnou součástí každodenní výživy člověka. I dnes živí hlavně pšenice a rýže převážnou část světa. V obilí jsou obsaženy látky, které jsou nenahraditelným zdrojem energie pro činnost a růst lidského organismu. Kromě základních živin (sacharidy, bílkoviny,tuky) obsahují vitamíny, minerální látky, esenciální mastné kyseliny, rostlinné enzymy, vlákninu…nejvíce těchto hodnotných látek je obsaženo v celém zrnu a v celozrnných produktech. Bílá mouka je velmi ochuzená o tyto látky a člověk její konzumací přijímá pouze prázdnou energii bez výživové hodnoty.

Obiloviny se dnes opět konečně vracejí na vrchol tzv. „potravinové pyramidy“ doporučované odborníky na výživu. Dříve doporučovaná častá konzumace živočišných produktů vedla k výraznému zhoršení zdravotního stavu naší populace.

Pšenice

Druhy pšenice na našem trhu: Pšenice ozimá, Špalda, Kamut, Dvouzrnka, Grunken

Nejzajímavějším druhem pšenice na našem trhu je pšenice s exotickým jménem Kamut. Semena této pšenice byla znovu objevena v egyptských pyramidách a bylo oživeno její pěstování. Tato pšenice je velice ceněna pro vysoký obsah selenu, který posiluje imunitní systém. Obsahuje třikrát více bílkovin, minerálů a stopových prvků než běžná pšenice. Připravuje se jako běžná pšenice. Je velmi chutná a dobře klíčí.

Cyklus Léčení stravou je o používání zdravých potravin, o tom, jak je nejlépe upravovat, aby si zachovaly pro organismus důležité látky, o správných návycích při jídle, aby se nejlépe využily všechny hodnotné složky potravy, prostě aby je tělo co nejlépe zužitkovalo. Všechny suroviny uváděné v receptech jsou ke koupi v obchodech se zdravou výživou. 

- V dnešní době nastává velký boom zdravého stravování. Je to nevyhnutelné neboť, zdravotní stav naší populace se bohužel i přes stále modernější a pečlivější lékařskou péči zhoršuje. Přibývají chronická onemocnění, imunitní systém mnoha lidí často selhává. Za příčiny nemocí se dnes určuje nejen stres, ale hlavně nesprávné stravovací návyky. 

- Během staletí se lidstvo ustálilo na určitém způsobu stravování, který spolehlivě udržoval optimální tělesnou rovnováhu. 

- Vlivem technických vynálezů - v cestování, chemickém průmyslu, technologiích pěstování (skleníky, chemické postřiky) technologie výroby (rafinace cukru, výroba bílé mouky) se stravování podstatně změnilo. S tímto pokrokem se bohužel zdravotní stav lidí ale začal zhoršovat. Ubylo sice nemocí a úmrtí z epidemií, ale začali se v obrovském množství rozvíjet „civilizační choroby“. 

- Jíme v zimě ovoce a zeleniny, které byl lidský organismus po celá staletí zvyklý konzumovat pouze v době jejich sklizně, nebo je vůbec neznal a neumí je bezproblémově strávit. Navíc tropické ovoce velmi ochlazuje organismus, což je pro něj v chladnějším počasí velkou zátěží. Pro jeho uchování je používáno mnoho chemických přípravků. Kombinace těchto faktorů často způsobuje alergické reakce.Také jeho dovoz do vzdálených zemí je pro Matičku Zemi velkou ekologickou zátěží. 

- Na světě existuje mnoho takzvaně „zdravých stravovacích systémů“ jako je: Fit pro život, Makrobiotika, Čínský systém stravování podle pěti elementů, stravování podle krevních skupin, metabolického typu atd. Některé jsou založeny na vědeckých výzkumech, jiné na staletých zkušenostech, jiné na zkušenostech jednoho člověka. 

- Měli bychom si uvědomit, v jakém podnebném pásu žijeme a jak se stravovali naši předci. Člověk, který se stravuje pouze syrovým ovocem , ořechy a semeny může být třeba i dva roky fit. Jeho organismus žije z vytvořených zásob. Jeho tělo však začne časem strádat. Tento způsob stravování může být vhodný pro obyvatele tropů, ne však pro Středoevropana. 

- Mnohdy stačí pouze vyřadit nevhodné nebo příliš často používané suroviny či způsoby vaření a nahradit je za zdravější. Už to často způsobí zlepšení zdravotního stavu. 

- Největším stravovacím prohřeškem pro lidský organismus je přejídání a konzumace nekvalitních potravin.Trávící systém nestihne vše zpracovat, vstřebat a škodliviny vyloučit z těla ven. A tak je ukládá do tkání kde znemožňují správné fungování organismu. 

Jídlo dnes bohužel pro mnoho lidí znamená pouze krátkodobý požitek a nepřemýšlí o tom, že by mělo být kvalitním pohonem, pro náš vnitřní motor. 

Pár jednoduchých zásad: 

- pokrm by měl být upraven a zkombinován tak, aby nenadýmal – jídlo by nemělo by v břiše kvasit
- důležité je pravidelné každodenní vyprazdňování !!!
- pozor na překyselení organismu (příčina mnoha onemocnění)
- důležitý je dostatečný časový odstup mezi jídly (pro dokonalé strávení jídla)
- připravovat pro své tělo co nejjednodušší jídelníček (jednoduché jídlo je snadněji stravitelné)
- nesledovat a neprobírat pří jídle negativní informace
- našemu zdraví také velmi prospěje, když nebudeme jíst před spaním. Naše mysl i tělo jsou unavené, těšíme se, že si v noci odpočineme, ale přitom nutíme naše vnitřní orgány pracovat!
- nutné je dostatečné prožvýkání (40-50x každé sousto) = dostatečné proslinění pokrmu. Již ve slinách jsou totiž obsaženy důležité trávící enzymy.
PROČ DŮKLADNĚ ŽVÝKAT? 

Glukóza z uhlovodanů v potravě se začíná vstřebávat již v ústech při žvýkání. Sliny obsahují enzym amylázu, který zahajuje proces štěpení polysacharidů na jednoduché cukry.
Proto nám potraviny s vysokým obsahem polysacharidů připadají po důkladném rozžvýkání stále sladší. (mrkev, celozrnný chléb, celozrnná rýže…). Na rozdíl od uhlovodanů neovlivňují enzymy obsažené ve slinách ani tuky ani bílkoviny. Amyláza (obsažená ve slinách) která tráví uhlovodany je mírně alkalická, kdežto trávení bílkovin probíhá v kyselém prostředí žaludku a je dokončeno ve dvanácterníku a tenkém střevě. Trávení tuků probíhá za přítomnosti žluče v nejnižší části trávícího ústrojí.

- Cítíte-li po jídle únavu, tak jste buď zkonzumovali velké množství jídla, nebo byla použita nevhodná kombinace potravin 

MENŠÍ MNOŽSTVÍ ZKONZUMOVANÝCH POTRAVIN = VÍCE PENĚZ NA KVALITNĚJŠÍ POTRAVINY 

Žaludek spolu s tlustým střevem, tvoří ochranný štít proti nemocem, takže bychom se měli naučit přemýšlet, čím je naplníme. 
Průměrný Evropan zkonzumuje ročně 2-3 kg chemických aditiv neboli éček, což je obrovské množství.
Doporučuji ku přečtení knihy s touto problematikou od Terezy Vrbové: Víme co jíme aneb průvodce éčky a od Víta Syrového: Tajemství výrobců potravin. 

Zdravé potraviny jsou o něco dražší, ale kvalitnější. Lidé, kteří se zdravěji stravují nebývají po jídle unavení, jsou výkonnější a nejsou tak často nemocní - ušetří za léky, lékaře a nebývají tak často pracovně neschopní. (Věřím, že časem bude jedním z dotazů zaměstnavatelů při přijímacích pohovorech, jaký má uchazeč stravovací režim.) 
 

Pitní režim

Při nedostatku tekutin se krev zahušťuje, hůře proudí a tím se snižuje přívod živin do tkání a průtok krve ledvinami.To vede k horšímu odbourávání a vylučování škodlivých látek z těla. 
Velmi důležité, je tedy pro naše zdraví dodržovat správný pitný režim – měli bychom pít často během dne, po doušcích alespoň 2 l denně, přes léto ještě mnohem více.. Do množství přijatých tekutin by se měla započítávat i voda přijatá v ovoci, polévce…. Množství potřebné tekutiny si každý určuje sám, podle toho, kolik vody přijal vázané v pokrmech. (v polévce, ovoci…) Voda v kávě se však do pitného režimu započítávat nemůže. Káva v organismu působí tak, že naopak ještě vodu z těla odvádí. 
Velmi prospěšné je do organismu zařadit kaše uvařené z celých obilných zrn. Obsahují totiž hodně vázané tekutiny. 

Množství přijatých tekutin by se také mělo přizpůsobit podle ročního období a teploty. Prší-li nebo je vlhko a zima, stačí pít mnohem méně, nežli v teplém počasí. Každý člověk by se měl naučit přemýšlet o tom, kolik by v daný den měl přijmout tekutin v závislosti právě na počasí a typu zkonzumovaného jídla (jestli jsme snědli tekutější nebo hustější jídlo). 

Žaludek by měl po jídle být zaplněn z jedné třetiny jídlem, z jedné třetiny tekutinou a poslední třetina má zůstat prázdná, aby mohlo dojít k rychlému a dokonalému strávení jídla. Staré moudré přísloví „Jez do polosyta a pij do polopita“ je velmi moudré a měli bychom jej dodržovat.
Na každodenní pití je výborná čistá voda s citrónovou šťávou. 

- Správná výživa bez pohybové aktivity je nedostačující. Zdravé jídlo = zdravá krev, dostatek pohybu = zdravá lymfa (druhá důležitá tkáňová tekutina v našem těle, odnáší z tkání odumřelé buňky, odpadové produkty látkové výměny… . Bílé krvinky, které lymfa obsahuje se podílejí na obranných reakcích organismu atd.). 

Konečně snad i ve školách a školkách bude brzy zavedena takzvaná ochranná strava, kdy se změní povinný spotřební koš surovin a zastaralé normy pro vaření. Ve školkách, kde se tato strava zavela, se významně snížila nemocnost děti. (např. mateřská školka v Crudimi) 

BIOPOTRAVINY
Biopotraviny jsou nejkvalitnější potraviny na našem trhu. Jsou zpracovány z kontrolovaných a certifikovaných produktů ekologického zemědělství. Nepřekyselují organismus a jejich pěstování je etické a nepoškozuje přírodu. Koupí biopotraviny podpoříte nejen své zdraví, ale i zemědělce, kteří už nechtějí více „zachemizovávat“ naši planetu.

Klíčení

Využití klíčků rozmanitých semen jako plnohodnotné stravy je známé v Číně již 5000 let. Moderní plnohodnotná výživa by měla obsahovat především bohatou syrovou rozmanitou stravu, co nejméně zpracovanou, čerstvé potraviny s vysokým obsahem přírodních látek a co nejnižším obsahem škodlivin. V dnešní době civilizačních chorob, na jejichž vzniku se podílí i chemické ošetřování a hnojení rostlin v zemědělství či také nevhodně upravená strava v restauracích a závodních jídelnách, jsou klíčky v naší stravě ideální doplňkovou formou zdravé výživy a především zdrojem životně důležitých látek. Hrstka klíčků denně může pokrýt Vaši potřebu vitamínů a minerálních látek. Tyto látky jsou v klíčcích obsaženy v koncentrované formě.

Přednosti čerstvých klíčků

Nenaklíčená semena jsou ideální zásobárnou vysoce hodnotných tuků, bílkovin, minerálních látek, stopových prvků, vitamínů a enzymů. Při klíčení semen se tyto látky aktivují a zvyšuje se jejich obsah v semenech o 50 - 200 procent (závisí na druhu semen a době klíčení). Například pšeničná zrna 5 dní klíčená zdvojnásobí svůj obsah vitamínu E. V 5 dní klíčených sojových bobech se zdvojnásobí obsah vitamínu B2.

Čerstvé klíčky jsou nejen chutné, ale jsou velice vhodné i pro podporu léčení některých chorob např. cukrovky, srdečních a cévních onemocnění, nadváhy nebo poruch metabolismu. Vynikající jsou jako zdroj energie pro dospívající mládež, staré lidi či rekonvalescenty. Klíčky můžete jíst i s kořínky a s výhonky. Tvrdé luštěniny jako hrách nebo fazole můžete před konzumací ještě asi 10 minut povařit nebo podusit, mějte však na paměti, že teplem se mohou zničit některé hodnotné látky (enzymy, vitamíny). Klíčky ostatních rostlin se mohou jíst syrové.

V obchodech se zdravou výživou je velký výběr speciálních zdravých semen s vysokou klíčivostí. Každý druh má svoji specifickou chuť i vůni. Při těchto možnostech není těžké najít svůj oblíbený druh semen.

Klíčky přinášejí osvěžení a pestrost do Vašeho jídelníčku. Zatímco zelenina nebo ovoce ztrácejí na hodnotě délkou skladování, klíčky jsou stravou bez jakéhokoliv úbytku vitamínů. Nakličováním lze získat s minimálními náklady chutný doplněk stravy s vysokým obsahem vitamínů. 

Podle biochemických výzkumů působí chlorofyl a nitrolsidy obsažené v klíčcích proti zhoubnému rakovinému bujení.

V podstatě dochází k jakémusi oživení mrtvého semínka. Vzniká klíčící organismus který je plný hodnotných látek. To je důležité zejména v zimě a předjaří, kdy naše tělo dostává málo čerstvých a svěžích rostlin.

Zrna vhodná ke klíčení

Pšenice ozimá, Špalda, Kamut, oves, žito, ječmen, soja Mungo, hrách, cizrna, čočka, fazole

• semínko hořčice, řeřichy a vojtěšky (Alfalfa)

• - neloupaná pohanka a slunečnice

Pro začátečníky jsou vhodné čočka, Mungo a vojtěška.

Jak nakličovat?

Semínka dobře opláchneme, přibližně na 8 -12 hodin namočíme, poté slijeme zbylou vodu a propláchneme.

Je mnoho způsobů nakličování. Předem namočené zrno:

1. semena nasypeme do sklenice a zakryjeme propíchaným umělohmotným víčkem nebo řídkým plátnem.-2-3x denně proplachujeme - vodu necháme vždy dokonale odtéct, aby klíčky nezačaly plesnivě 

2.  postavíme ji na tmavé místo nebo zakryjeme utěrkou

3.  ke konci nakličování dáme sklenici na světlo, aby klíčky zezelenaly

4. namočená semínka rozložíme na vlhkou utěrku a druhým koncem přikryjeme. Kropičkou 2-3x denně pokropíme povrch utěrky.

5. semínka nasypeme na vatu nebo na hlínu a několikrát denně kropíme aby nevyschla. Za 3-4 dny narostou rostlinky, které postupně stříháme.

6. nebo v nakličovací misce (dá se objednat v obchodech se zdravou výživu

Zásady pro nakličování

• Přesné dodržování doby klíčení není nutné.

• Doba klíčení závisí na druhu semene a ročním období.

Můžeme je konzumovat přímo jako součást přílohy (u slunečnice a pohanky je třeba odstranit slupky, nebo jíst pouze klíčky bez semínka).

• přidávat do zeleninových salátů, do různých masitých jídel a polévek

• posypeme jimi chléb nebo je vkládáme do baget

• podáváme je jako součást zeleninového talíře apod.

• tepelným zpracováním se ničí jejich cenné látky - přidáváme je až při konečné úpravě pokrmů.

• U luštěnin nezapomeneme klíčky před konzumací 5-10 minut spařit, aby se zničily některé sloučeniny, které se klíčením odbourávají jen částečně.

Alfalfa (vojtěška)

(Medicago sativa) je semínko euroasijské rostlinky, ze kterého klíčením ve vodě získáme křehké, vysoce výživné klíčky. Výhonky vojtěšky obsahují až 40 % bílkovin, mezi kterými najdeme všechny pro člověka nepostradatelné aminokyseliny. Klíčky vojtěšky jsou stejně jako každé jiné klíčky, čerstvá zelenina a ovoce tím nejideálnějším zdrojem vitamínů, minerálů a enzymů. Vojtěška se doporučuje pro děti, jimž se tato forma zeleniny "travička" většinou líbí a pro ženy, kterým dodává ideální kombinaci vitamínu C a železa. Její použití je vhodné i při žaludečních vředech, žaludečních potížích, nadýmání, protože vojtěška obsahuje takzvaný vitamín U - protivředový vitamín. Vojtěška je také dobré laxativum a mírné diuretikum (podporuje vylučování moči a práci ledvin), podporuje tvorbu mateřského mléka. Poslední vědecké výzkumy hovoří o vysokém preventivním účinkům klíčených semen proti nádorovým onemocněním.

Mungo

Je ideální plodinou k nakličování. Naklíčená semena obsahují mimořádně mnoho bílkovin, železa a téměř všechny hlavní vitamíny skupiny B. K zachování nutriční hodnoty je vhodné naklíčené mungo konzumovat syrové nebo se doporučuje po naklíčení krátce povařit. Chutí připomíná zelený hrášek. Mungo se vyznačuje snadnou klíčivostí. Po 12 hodinovém namáčení ve vodě semena umístěte na ploché sítko a přikryjte vlhkou gázou. Dvakrát denně propláchněte. Takto nakličujte 3 - 6 dní. Konzumní zralost vrcholí, když klíčky dosáhnou délky asi 2 cm

Divoce roztoucí byliny

Na jaře je pro náš organismus velice přínosné konzumovat také divoce rostoucí byliny. Samozřejmě bychom byliny, které chceme konzumovat měli dobře znát. Můžete přidávat například mladé lístky břízy do salátu - čistí krev a ledviny, lístky z lesního jahodníku lze přidat do pomazánek, do polévek či k dušené zelenině, jitrocelové lístky mají hodně železa, křemíku a vitaminu C, uvolňují hleny z těla a upravuje vylučování. Používejte ho v malém množství - spíše jako koření - povařte v polévce, nebo přidejte při dušení zeleniny. Samozřejmě lze používat kopřivu např. do polévky, špenátu, nádivky, sekané, karbanátků. Mladé lístky lípy do salátu či na posypání polévky, listy maliníku, pampelišky, řebříčku obecného, květ pupalky, podbělu, lichořeřišnice, sedmikrásky... .Látky, které jsou v divokých bylinách obsaženy, zvyšují naši odolnost proti nemocem. Přidávejte si kvítky do pokrmů nebo na ně těsně před servírováním, krásně vám ozdobí talíř.

Semínka rostliny CHIA

Mají vynikající nutriční poměr proteinů, sacharidů a tuků a jsou skvělým doplňkem stravy. Ve velké míře je konzumují sportovci, kojící a těhotné ženy, lidé v důchodovém věku či ženy. Semínka rostliny chia jsou zdrojem celé řady důležitých živin. Obsahují Omega-3 mastné kyseliny, které jsou příznivé pro kardiovaskulární systém. Semínka chia neobsahují žádné látky, které by měly na zdraví negativní vliv a i jejich nadměrná konzumace nemůže nijak uškodit. 

Moringa